Poradní hlasování/informovaný výzkum veřejného mínění (Deliberative Polling)

Tematické okruhy

Metoda  deliberative  polling  byla  vytvořena  profesorem Jamesem S. Fishkinem ze Stanfordovy univerzity a profesorem Robertem Luskinem z Texaské univerzity v devadesátých letech 20. století. "Deliberative polling" usiluje o co nejpřesnější změření názorů veřejnosti na určitou otázku, a to za předpokladu, že veřejnost má možnost utvořit si svůj názor na základě dostatečného množství relevantních podkladů.

Deliberative polling sleduje změnu názorů, ke které dojde u vybrané skupiny občanů poté, co se o určitém tématu dozvědí více informací a mají možnost o těchto nových in-formacích mezi sebou určitý čas diskutovat. Činí to prostřednictvím dotazníkového šetření, které se koná před a po deliberative polling. Účastníci (bývají jich řádově stovky, uvádí se 200–600) jsou vybíráni tak, aby reprezentovali cílovou populaci z hlediska zákadních demografických charakteristik. Deliberative polling umožňuje přítomným diskutovat o konkrétních tématech s těmi, kdo mají rozdílné názory, postoje a zkušenosti, což většinou nebývá případ lidí z nejbližšího okolí, s nimiž o věcech diskutují obyčejně. Díky tomu mají zúčastnění možnost zvážit své postoje a hodnoty v širších a různorodějších souvislostech. Jednotlivé dílčí diskuse probíhají v menších skupinkách a díky televizním přenosům  má  široká  veřejnost  možnost  je  sledovat.  Veřejnosti  jsou  k  dispozici i veškeré podkladové materiály, které obdrží účastníci deliberative polling.

Deliberative polling se snaží překonat obecnou neochotu lidí získávat si dostatečné informace o určitém tématu a ukazuje, jak by veřejnost mohla o určitých věcech přemýšlet, kdyby na to měla více času ucelených informací. Metoda byla původně koncipována jako způsob, jak zkvalitnit běžné výzkumy veřejného mínění, které většinou zjišťují okamžité postoje respondentů. Poprvé byla tato metoda použita ve Velké Británii v roce 1994, do dnešního dne ji vyzkoušeli ve více než 25 různých zemích světa. Ve všech případech byly přitom zjištěny zásadní změny v názorech zúčastněných. (Zdroje a více informací: http://www.europeum.org/doc/pdf/879.pdf  ‒ První    celoevropský  Deliberative  Poll,  People  and  Participation, http://www.peopleandparticipation.net/display/Methods/Consensus+Conference http://cdd.stanford.edu/polls/docs/summary/  ‒ text autora metody Jamese S. Fiskina, v němž na několika příkladech z praxe ukazuje názorové změny, k nimž došlo u účastníků deliberative polling.

Věda a veřejnost

Věda a veřejnost mohou spolupracovat různými způsoby. Rozšířenou formou jsou informační aktivity výzkumných institucí určené široké veřejnosti. V posledních letech se poměrně rychle rozvíjí také oblast spolupráce vědců a firem. Existuje však i řada dalších možností – výzkum, zabývající se řešením problémů konkrétních lidí, vědecké kavárny, občanské poroty,...  

Podpora pro Váš projekt

Rozhodli jste se realizovat svůj studentský výzkum ve spolupráci s neziskovou organizací či neformální skupinou veřejnosti? Zkuste na svou činnost získat malý výzkumný grant od portálu Věda v akci! Žádosti o grant ve výši 5.000 korun je možné zasílat průběžně na adresu info@vedavakci.cz. Více informací zde.

Doporučujeme

 Inovace pro společnost. Najděte a sdílejte s ostatními nápady, nástroje a postupy, kterými můžete zlepšit to, na čem Vám záleží.
 Science Café – neformální diskuse o vědě. Navštivte některou z diskusí o důležitých otázkách mezi vědou a společností, které se konají pravidelně v řadě měst.
V letech 2011 až 2014 bylo podpořeno z projektu OP VK CZ.1.07/2.4.00/17.0130 - Mezioborová síť udržitelného rozvoje
AUTOŘI